|
|
Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perea, Silvia (oponent) ; Kalous, Lukáš (oponent)
- ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
|
|
| |
|
|
Krasová polje východní Hercegoviny z perspektivy ryby rodu Telestes
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkáně patří mezi centra diverzity s vysokým počtem sladkovodních endemických ryb. Hlavním důvodem vysokého stupně endemismu jsou četné paleoklimatické a geologické události, které měly vliv na formování celé oblasti. Toky krasových poljí Dinárské oblasti tvoří specifický ekosystém, kterému se některé druhy ryb přizpůsobily. Polje bývají pravidelně zaplavována, což vede k aktivaci různých podzemních cest a propojení poljí. Tyto ryby tráví část roku v povrchových a část v podzemních vodách a mohou využívat podzemní toky k migraci. Cílem této diplomové práce je zhodnotit genetickou variabilitu dvou endemických druhů ryb rodu Telestes žijících v krasových poljích v oblasti východní Hercegoviny a zjistit přítomnost genového toku mezi jednotlivými populacemi důsledkem spojení podzemních toků. Pro tento účel byla izolována DNA 102 jedinců z pěti různých lokalit. Pro analýzy byl použit mitochondriální marker cytochrom b a 16 mikrosatelitů. Výsledky poukazují na velmi nízkou genetickou variabilitu mezi druhy a populacemi. Analýza mitochondriálního markeru neprokázala propojení populací jednotlivých druhů, s výjimkou možného propojení populace Telestes metohiensis z řeky Mušnica s populací z řeky Zalomka, které sdílely jeden haplotyp. Jednotlivé populace jsou pravděpodobně velmi...
|
|
|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
| |
|
|
Endemická vodní fauna krasových poljí na Balkáně
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkánském poloostrově patří mezi "hot spot" biodiverzity a vyznačuje se vysokým stupněm endemismu sladkovodních ryb. Četné geologické a klimatické události ovlivnily formování oblasti a speciaci druhů. Krasová polje jsou charakteristickým znakem Dinárského krasu. Představují specifický ekosystém plný endemických druhů živočichů, kde hrají roli hydrogeologické pochody. Na poljích se objevují pravidelné záplavy, čímž dochází k aktivaci různých podzemních cest a jejich propojení. Životu v této oblasti se přizpůsobilo dvacet dva endemických druhů ryb, které žijí část roku v podzemních a část roku v povrchových vodách, a mohou mezi těmito polji migrovat podzemními toky. U těchto ryb proto došlo k výrazné redukci velikosti šupin i změně v komplexnosti ošupení. Šupiny jsou malé a u některých druhů sotva viditelné. Tyto druhy ryb a bohatá podzemní fauna krasu jsou ohroženy především znečištěním, destrukcí habitatu a odvodňováním poljí.
|
|
|
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
|
|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
|
|
Trofická struktura společenstva ryb v tocích nad vodní nádrží Lipno
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Příčné překážky, zejména přehrady, mají na přirozené vodní toky a v nich přítomná společenstva ryb výrazný vliv. Kaprovité druhy z vodních nádrží migrují proti proudu do oblastí přítoků, kde mohou měnit trofickou strukturu původních rybích společenstev. Cílem této práce bylo za využití metody analýzy stabilních izotopů popsat trofickou strukturu společenstva složeného převážně z kaprovitých a lososovitých druhů ryb na sedmi lokalitách na horním toku řeky Vltavy nad vodní nádrží Lipno. Byla určena trofická úroveň a šířka trofické niky jednotlivých druhů na lokalitách a vypočten překryv trofických nik. Následně bylo srovnáno postavení jednotlivých druhů v potravní síti a vyhodnocena možná potravní konkurence. Lososovité druhy měly širší trofické niky než druhy kaprovité a byl pozorován překryv jejich trofických nik s kaprovitými druhy, a to zejména s nikou jelce proudníka Leuciscus Leuciscus a plotice obecné Rutilus rutilus, což naznačuje potenciální konkurenci o potravu. Vliv přítomnosti kaprovitých druhů na šířku trofických nik lososovitých druhů se neukázal být statisticky významný. Z hlediska ochrany původních lososovitých druhů ryb by měla být pozornost zaměřena zejména na lipana podhorního Thymallus thymallus. Ten je ohrožován konkurencí o potravu působením kaprovitých druhů, zejména jelce...
|
|
| |
host ::
RSS.